Nastalo bouřlivější období, kdy vážně hodně začal připomínat tátu, když byl v jeho letech. Kdyby ale býval ten svatoušek dodržující celibát, který každý večer poslušně splní povinnosti a zamíří rovnou spát, jedna důležitá část by jeho životu chyběla. Překvapivě tím nejsou myšleny hodiny svobodné zábavy v něčí posteli. Je to osoba z masa a kostí. Cora. Dneska může Damien klidně říct, že všechny hádky a nasekané průsery stály za to, když mu nakonec do cesty přihrály ji. Nebudeme ale předbíhat, když nebylo řečeno nejdůležitější – jak to vlastně začalo? Přesně jako každý jiný večer, když vymetal bary s příslibem pobavení. Spousta alkoholu, hudby a samozřejmě ženské společnosti. Hlavním cílem jeho hledáčku se stala přitažlivá blondýnka, pravděpodobně nová zaměstnankyně baru a tou byla právě Cora. Nejspíš netřeba říkat, jak celý večer dopadl. Lov samozřejmě skončil úspěšně a nejenom jednorázově. Přestože značnou dobu nebyla jeho jedinou milenkou, postupně jich začalo ubývat. Jeho kroky čím dál častěji vedly stále stejným směrem, na jehož konci čekala ona. Týdny rychle přecházely v měsíce, které postupně přinášely něco více než večerní pelešení. Zpočátku možná všechno dělal hlavně proto, aby byla spokojená a nepřestával dostávat hlavní benefit v posteli, ale jak říkám. To byl jen začátek. Ty jsou většinou opakem konců. A přesně takhle tomu bylo v jejich případě. Poznával Coru více jako osobu, ne milenku a vůbec poprvé to okamžitě neskončilo vymizením veškerého jeho zájmu. Začala se mu dostávat pod kůži. Kdyby Damienovi někdo předtím řekl, že nalezne ženu, se kterou bude trávit volný čas prakticky jako to dělají normální páry, vysmál by se mu. Ale všechno nejspíše úzce závisí na tom, jestli člověk pozná správnou osobu. Tu on rozhodně poznal, protože věřte nevěřte, tím párem se časem skutečně stali. Neukázala mu jenom dosud nepoznanou lásku, ale taky jistý koníček, kterého se drží dodnes a tím je vaření. Jakmile zjistila, že dokáže spálit klidně i míchaná vajíčka, naprosto se mu vysmála a vzala si do hlavy, že ho vařit naučí. A světe div se, jemu se to zalíbilo. Ještě aby ne, když měl pohlednou a šikovnou přítelkyni, která podle jeho názoru měla místo barmanky pracovat někde v restauraci. Moc dobře ale věděl, že je takhle spokojená. Právě proto jejich vztah jaksi záměrně opomínal oznámit doma. Pravděpodobně museli jeho podezřelé zklidnění postřehnout, ale přikládali jej tomu, že prostě konečně dospěl. Neberete to tak, že si neuměl představit budoucnost právě s ní. Problém byl jedině v tom, že společný život s ním znamenal opuštění všeho, co doposud znala a začít úplně jinak. Nechtěl nějakým způsobem tlačit na pilu, hlavně když jemu tenhle typ vztahu vyhovoval a nepotřeboval zase někomu v dohledné době nasazovat prstýnek. Tak připravený zatím nebyl. Jak ale velmi brzy vyšlo najevo, mlčením sám sobě jedině uškodil. Jeho nenadálé „dospění“ všichni vzali jako perfektní příležitost k tomu, aby strčil hlavu do chomoutu a oznámili vyhlášení Selekce. Pár dní na to přišel velmi nepříjemný rozhovor s Corou, kdy mu oznámila, že se s ním kvůli Selekci rozchází. Několikrát předtím zlomil někomu srdce, ale tohle bylo poprvé, kdy ho někdo dokázal zlomit jemu. Celá jeho rodina žila mylnou domněnkou, jak nalezne v životě nový kousek štěstí, ale oni mu ho tímhle právě sebrali. Dost dlouho mezi nimi pak panovala napjatá dusná atmosféra, protože na každého jedině štěkal své nesouhlasy. Před několika lety, když neznal Coru byla možná vyhlídka 35 holek v paláci celkem lákavá, ale teď rozhodně ne. Nechce strávit zbytek života s jinou, když dávno našel tu, které své srdce věnoval. Selekci již možná nemůže odvolat, ale stále zůstává jedna věc, kterou udělat může. Přiměje z paláce všechny zase hezky rychle zmizet tam, odkud přišly nebo je vyhodí sám. Ukázat jim tvář onoho parchanta, za kterého jej mnozí považují? Zranit jejich city? Je jedno, co to bude stát. Když nakonec žádná nezůstane, jednoduše ukončí Selekci jako neúspěšnou, čímž všem uspokojí dušičky s tím, že to aspoň zkusil. A bude moct napravit to, že vztah s Corou veřejně neoznámil už dávno.